Hvězdy

Hvězdy byly stejné jako vždycky - poslušně se pohybovaly po dávno popsaných drahách, jakoby byly bez fantasie.

Odlepil oko od okuláru a dojedl poslední kolečku koňáku z mastného papíru. Zívl. Práce ho bavila, i když vlastně nebylo proč. Za půl hodiny padla a může se vrátit domů a dospat noční deficit.

Josef Janeček byl typickým představitelem důchodcovského věku. Drobný, hubený pán s šedým knírem, jakoby z hermelínu, a malýma očkama.

Tak jako každý den šel přesně v 7.30 vyvenčit Flíčka. Malý fousek jakoby svému pánovi z oka vypadl. V 8.30 byl čas na ranní kávu (na truc doktorům) a v 9.00 na procházku, spojenou s pitím léčivých pramenů (na doktoří doporučení). Tu naprostou přesnost záviděli panu Janečkovi všichni z okolí. Někteří si podle jeho vycházek i řídili hodinky. Svět ještě nezažil den, kdy by tento stařík porušil svůj zažitý harmonogram.

Už ráno, když vstával, cítil se Josef Janeček nějak divně. Jako obvykle vstal, oblékl se, nachystal si snídani, vzal si své léky a šel vyvenčit pejska. Dnes měly ale tyto činnosti jakoby jiný nádech. Flíček poskakoval jako vždycky, radoval se ze sluníčka a poohlížel se po psích slečinkách ze sousedství. Tato jeho činnost byla však znenadání čímsi přerušena. Všiml si, jak jeho pán sípaje leží na chodníku. Rozběhl se k němu a oblízl mu obličej. Nechápal, proč to páníčkovi nepomohlo...

Státní astrologický ústav zaznamenal dnes v 8.00 hodin podivné pozměnění drah všech sledovatelných nebeských těles ve směru původní lokace Proximy Centauri. Vědci si tuto výchylku nedovedou prozatím nijak vysvětlit, protože nic podobného nebylo doposud pozorováno.

Bomba, pecka, senzace. O čem jiném by teď mohly noviny psát? Hladomor v Rusku? Banální! Dnes jakoby někdo nebeskou kulisu posunul jinak, než byla doteď...

V nemocnici nebyl pan Janeček oblíbený. Byl rozmrzelý nabouráváním svého zažitého harmonogramu a dával to všem řádně najevo. Doktoři si se starým bručounem nevěděli rady a sestřičky nadávaly, že milý pan důchodce Janeček se chová, jako by byl středem vesmíru...