Squatting v České republice

Situace s bydlením, ani se squatováním v Čechách není růžová. Bytová situace, a to především v Praze, je kritická. Pokud máte štěstí, seženete levnou garsonku do podnájmu za měsíční částku ve výši vašeho měsíčního platu, ale mnohem častěji ještě vyšší. Prázdné domy, které chátrají jsou prakticky ve všech městech i vesnicích. Jenom v Praze jsou jich desítky, možná stovky. Neexistuje zde však žádná snaha tuto situaci lepšit. Nájemné se neustále zvyšuje, s byty se provádějí nejrůznější spekulace. A asi jako všude, každý hledí jen na svou kapsu.A i přes tuto neutěšenou situaci, však musím konstatovat, že lidé v Čechách nesquatují tolik, jak by se dalo očekávat. Mnoho mladých lidí dává přednost pohodlnějšímu bydlení u rodičů, kde se většinou o nic nemusejí starat a mimo to prázdné domy bývají ve velmi špatném stavu a dá hodně práce, než se upraví alespoň do trochu obyvatelné podoby.Co se týká zákonů je to stejné jako ve většině evropských zemích - Squatting je kriminalizován. Neoprávněné obsazení bytu či domu je stíháno podle § 249a trestního zákona. Podle něj může být ilegálním nájemníkům uložena peněžitá pokuta ve výši od dvou tisíc korun až do pěti miliónů, nebo trest odnětí svobody do dvou let.Squaty jsou buď politické a tedy lidé, kteří dům obsadili zde pořádají např. koncerty, přednášky, bar či jednají s úřady (zatím převládají obsazené domy, které patří městu, ale myslím, že se situace začíná trochu měnit). A pak jsou domy, které obsazují lidé, kteří tam chtějí pouze bydlet anebo, aby měli kde pařit. O těch nebudu psát i proto, že se o nich většinou moc neví. Výjimkou byl squat Zlatá loď, který byl sice apolitický avšak podle této terminologie spadal spíše do druhé kategorie. Věk squaterů se pohybuje od 17 do 27 let. Ve Zlaté lodi byla věková hranice vyšší. Celkově se však zvyšuje všude.

Zlatá loď

V roce 1990 skupina umělců, studentů a přistěhovalců obsadila prázdný dům ve staré části centra města. Dům byl ve velmi špatném stavu a bylo zde mnoho práce. Rozlehlý čtyřpatrový dům byl plně obsazen. Po večerech se nájemníci scházeli v "kafé", které fungovalo i pro veřejnost. Dále tu fungovala galerie. Bydleli zde i rodiny s dětmi a duch domu byl spíše poklidný a relaxační. V polovině roku 1994 byl vyklizen policií a byla zde, jako v jediném vyklizeném domě v Praze provedena rekonstrukce. Prostory nyní slouží jako kanceláře.

Kolonie Buďánka

Buďánka je skupina opuštěných domků v Praze Košířích. Skupina Svoboda 91 obsadila první z nich začátkem roku 1991 a poté i ostatní. Na jaře roku 92 proběhla policejní razie a domy byly vyklizeny. Někteří obyvatelé se ihned nastěhovali do nově obsazeného domu v ulici pplk. Sochora.

Squat pplk. Sochora

Sochorka - roku 1990 se rozhodlo o rekonstrukci tohoto domu, který byl v kritickém stavu. Začalo se tím, že nájemníci byli vystěhováni na sídliště. Avšak tři partaje to odmítly.V současné době zde zbyl ještě jeden "legální" nájemník. Začátkem roku 1992 se sem nastěhovalo několik sqauterů. Vybudovali Info café, fungoval ateliér, proběhly výstavy a koncerty. V prosinci téhož roku dům napadlo asi 100 fašistických skinheadů, poté co se stáhli nastoupila policie, která už tam byla a nečinně přihlížela útoku. Squatery vyvedla ven a zdemolovala to, co ještě nebylo. Později, když si lidé chodili pro své věci, byli navíc policií biti. Druhý den po vyklizení byla v domě uspořádaná tisková konference squaterů s novináři. Během roku 1995 se sem začali opět stěhovat squateři. Nyní zde probíhají koncerty, přednášky, ve sklepě funguje zkušebna, občas čajovna. Připravuje se tělocvična. Bydlí zde asi 30 lidí. V současné době bylo podáno již několik projektů na komerční využití tohoto domu.

Ulice Plzeňská

6.3. 1993 obsadila malá skupinka lidí více než čtyři roky chátrající dvoupatrový dům na Smíchově. Byl provizorně zajištěn a uklizen, avšak po třech týdnech byl dům po několika návštěvách policie opuštěn. Policii zavolal důchodce žijící o dva vchody vedle. To je tak trochu typické. Nikde není moc lidí, kteří by byli squatování nakloněni, ale v Čechách je to navíc provázené velice malou informovaností či vůbec žádnou, o tom proč lidé vlastně squatují. Tento dům byl rovněž ukázkou toho, že i ve scéně byly na squatování malé odezvy (Myslím, že dnes je situace rozhodně lepší).

Squat Českomoravská

V roce 1994 byl obsazen dům na Českomoravské, ale buď zde byly nějaké koncerty a občas fungoval bar, mělo to spíše nádech alkoholického squatu. Po několika brutálních návštěvách policie byl dům vyklizen a poté zdemolován. Byla uspořádaná malá demonstrace na podporu tohoto squatu.

Autonomní centrum Ladronka

(…o Ladronce už toho bylo dost v Hlasech 1- pozn. red.)

Squaty v dalších městech ČR

Nejvíce squatů se objevuje ve Východních Čechách, avšak nemívají dlouhého trvání. Pokusů bylo a je mnoho v různých městech, ale např. na malých městech je squatování ještě obtížnější. Squatuje většinou 2-6 lidí a pak přijde policie a často brutálně dům vyklidí.V létě 1993 v Trutnově autonomní skupina TAS obsadila opuštěný hotel Varšava přímo na hlavním náměstí. squat existoval 60 dní. Avšak i za tak krátkou dobu se stal jakýmsi kultem. Proti vyklizení proběhla malá demonstrace. Hotel samozřejmě stále chátrá. Poté byl na jaře 1994 obsazen domek, který zbyl po zatopené vesnici. Na podzim 94 stejní lidé obsadili jiný dům ve Dvoře Králové, který fungoval jeden rok. Byla zde hospoda, knihovna a občas koncert. Ale hlavně tato místa slouží k setkávání anarchistické mládeže, což je pro ně velmi důležité a squat je pro to jedinou příležitostí. Do tohoto domu docházelo pomáhat 20-30 lidí. Pak byl domek prodán a jako druhý a poslední v historii squatování v Čechách, byl zrekonstruován na luxusní vilu. Na podzim 96 byl obsazen další dům se soukromým majitelem ve Dvoře Králové. Ústní smlouva zní, že dokud majitel nesežene kupce, mohou tam squateři bydlet. Dům obývají 4 lidé. Občas je otevřen bar a samozřejmě je to hlavně místo sloužící k setkávání lidí. Squaterské hlasy se ozývají z Teplic, Bohumína, Českých Budějovic a dalších měst.

Akce SQUAT 96

Karlovy Vary - akce mládeže SQUAT 96. V září 96 skupina mladých demonstrativně obsadila na víkend prázdný dům. Přítomen byl i sociální asistent, jeden redaktor místních novin a osm dalších lidí. Akce měla přimět město, aby se více staralo o problémy mladých. Na domě byly vyvěšeny transparenty, v průběhů dne přicházeli lidé vyjadřující podporu akci. V sobotu byly workshopy na různá témata. Solidaritu vyjadřovali i starší lidé z okolí. Večer proběhl v nedalekém klubu podpůrný koncert. Byl rovněž sepsán otevřený dopis primátoru města, který se stal popudem k prošetřování spekulací a za měsíc byl primátor sesazen. V neděli se lidé rozešli.