Od naší komunity

Sedím ve stínu velkého stromu, poslouchám zpěv ptáků a snažím se najít slova a popsat zážitek a zkušenost, kterou mi přináší život v komunitě.

Takže od začátku - nejprve byl pocit a přesvědčení, že je pokrytecké bojovat proti společnosti a přitom využívat jejich výhod a pohodlí. Uvědomil jsem si, že všechno co pochází z JEJICH systému nese krvavé znamení vykořisťování, trápení, ničení, bezohlednosti a prázdnoty, kterou nosí v srdcích. Odmítl jsem podporovat to zlo, se kterým jsem nesouhlasil.

Chtěl jsem se postavit proti všemu, co se příčilo mému svědomí. Čím více jsem se však díval kolem sebe, začínal jsem chápat jednu věc - systém, který odmítám jako síť, ve které je všechno spojené, všechno se vím souvisí.

Nemohu popřít jednu jeho část a s ostatním souhlasit. Rasismus, týrání dětí, zabíjení zvířat, ničení přírody, militarismus, útlak - to všechno tvoří jeden celek. Nic není možné řešit izolovaně.

Začal jsem cítit, že odmítat tuto společnost a zároveň se do ní zapojovat a spolupodílet se na jejím životě mi způsobuje velmi bolestný pocit - jakousi schizofrenii, rozštěpení osobnosti. Věděl jsem však co mám udělat a ono se to nakonec podařilo! Spolu s přáteli jsme získali polorozbořený dům s velkou zahradou. To byl začátek naší komunity, budování si vlastního života. Následovaly měsíce práce na obnově budovy, učení se obhospodařovat půdu, překonávání mnoha překážek, hledání způsobu co nejlepšího spolužití a řešení konfliktů. Někdy to stálo mnoho sil, ale nikdo z nás toho nelituje.

Komunita funguje už čtyři roky, v současnosti tu trvale žije 7 lidí a asi 10 lidí - naši přátelé - nás chodí pravidelně navštěvovat, pomáhají nám s pracemi v zahradě a s údržbou domu.

Od začátku jsme budovali komunitu s jediným cílem - stát se úplně nezávislí. Jsem velmi rád, že se nám to z velké části podařilo. Část potravin pěstujeme na zahradě, zbytek získáváme od farmáře, který bydlí kousek od našeho domu. Na oplátku mu každý rok pomáháme při sklizni úrody. Také nekupujeme žádné oblečení. Občas se poptáme u známých, kteří nám s radostí darují steré šaty a boty. Je toho vždy pěkná hromada. Roztrhané oblečení posešíváme, opravíme. Já mám například kalhoty ušité z kusů roztrhané teplákové vesty a jedné odtrhnuté nohavice. Je to velmi směné a příjemné. V domě nemáme zavedenou elektřinu ani vodovod, ale na dvoře máme studnu.

Komunita nám poskytuje životní prostor a východisko pro další aktivity. Podporujeme různá hnutí a organizace - ekologické, mírové, protirasistické. Každý z nás je svým způsobem v těchto věcech aktivní. Na zahradě nám běhají 4 králíci vysvobození z nějakého odporného výzkumného ústavu. Velmi se jim tu líbí, čemuž se moc nedivím po tom všem, co museli zažít.

Je tu vždy hodně zábavy, nikdy se nenudíme, vždyť když je pohromadě sedm bláznů jako jsme my, vždy se něco děje.Takže to je zatím všechno o naší komunitě.

Tuto zprávu jsem psal kvůli jedné věci - je psaná pro lidi, kteří cítí podobně jako my a chtěli by také tak žít. Naše poselství zní - JE TO MOŽNÉ!

[Chris]