K. Zuchardt: Zemři, blázne (úryvek)

Není možné si představit většího protikladu: král, překypující tělesností a mocí a - Will, šašek, ztělesněná něžnost a bezmoc. Co si myslí Londýňané při této podívané: Před králem se třeseme všichni, jen Will ne, ten se nebojí nikoho. Proč by se také měl bát? Jemu už nemůže udělat nikdo nic zlého. Všechno, čeho se bylo možno na něm dopustit, už se mu stalo, a co činí život hodným toho jména, bylo mu odňato dřív, než žít začal. Ubohý malý šašek! Nikdy neobejme dívku, žádná dětská ústa ho nenazvou otcem. Nemůže s ostatními hlučet, pít a veselit se. Může všemu jen přihlížet. Poznal, že svět je divoký, hrubý a násilný, a ví, že by se mnohé mohlo zlepšit dobrotou a porozuměním. Ale jak to má sdělit druhým? Něco takového lidé slyší neradi! Navíc musí Will hrát svou roli - je bláznem. Pohleďte, nyní prstem hrozí králi!

A skutečně, bezmoc hrozí moci. Všichni kolem dokola to vidí. A mocný král se shýbá k bezmocnému a mluví sním.